Hrušně kdysi bývaly v českých sadech a zahradách stejně běžné jako jabloně. Jejich plody byly ceněny pro svou mnohostrannou využitelnost i zdraví prospěšné účinky. Z hrušek se připravovala povidla, sušily se křížaly, skvěle se vyjímaly v sladkých dezertech. Hrušně se ve střední Evropě začaly pěstovat s příchodem Slovanů a v 18. století bylo známo dokonce 900 různých odrůd. V 19. století započalo rozsáhlé rušení sadů a obliba hrušek začala pomalu klesat. Do našich krajů se začalo dovážet cizokrajné ovoce a hrušky začaly ztrácet své postavení.
Co vše hrušky dokážou?
Je to ale škoda, neboť hrušky jsou dobře stravitelné, jsou příjemně sladké a šťavnaté. Hrušky nevyvolávají alergie, a jsou tak vhodnou součástí jídelníčku již pro malé děti. Lékaři jejich konzumaci doporučují jako výborný způsob doplnění tekutin. Jejich vysoký podíl vody zajistí rychlý přísun uvolněných živin do střev. Prospěšně působí na čištění střev a odstraňují zácpu. Podporují odstraňovaní jedovatých látek z těla.
Hrušky jsou velice bohaté na kyselinu listovou, která je důležitá pro růst těla a krvetvorbu. Mnoho lidé trpí právě nedostatkem kyseliny listové (zejména těhotné ženy by si její dostatečný příjem měly ohlídat), přitom tento vitamin jen nesmírně důležitý pro tvorbu tělesného hormonu štěstí. Ovoce bychom však neměli příliš dlouho skladovat a vystavovat ho nadměrnému světlu a vyšším teplotám, aby kyselina listová nevyprchala. Dále jsou hrušky dobrým zdrojem vitaminu C a draslíku.
V současné době je vyšlechtěno téměř 2000 odrůd hrušek. Můžeme je rozdělit podle doby dozrávání na letní (např. Radana, Wiliamsova), podzimní (např. Konference, Nitra) a zimní (např. Lucasova, Amfora). Při nákupu dávejte přednost tuzemskému ovoci. Žluté přezrálé hrušky nakupujte pouze k okamžité spotřebě, rychle se kazí a ztrácejí vitaminy. Hrušky jsou ideální do salátů, kompotů či dezertů. Můžete je odšťavňovat či sušit jako jablečné křížaly. Slupku pokud možno neloupejte, je mimořádně výživná.