Současné školství se zabývá vášnivými diskuzemi na téma inkluze. Většina lidí si inkluzi spojuje především s integrací dětí buď se zdravotním hendikepem, nebo dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, ale ve skutečnosti se týká i mimořádně nadaných žáků.
Mimořádně nadaní žáci se přitom nemusí nutně jevit jako mimořádně nadané. Mohou totiž trpět některými specifickými poruchami učení, poruchami pozornosti ADD, poruchami pozornosti v kombinaci s hyperaktivitou ADHD, poruchami autistického spektra – například velmi nadané děti často trpí Aspergerovým syndromem.
Pokud jako rodiče máte objektivní pocit, že Vaše dítě je výjimečné, určitě se obraťte na pedagogicko-psychologickou poradnu, kde provedou odbornou diagnostiku. Testování může probíhat také na Mense.
Hypotetické problémy při výuce
Mensa spolupracuje se školami a pomáhá spoluvytvářet spolu s pedagogicko-psychologickými poradnami individuální vzdělávací plány, zakládá Kluby nadaných dětí, organizuje různé aktivity a podobně.
To vše se může jevit jako elitářství, ale rozhodně tomu tak není. Tak jako potřebuje adekvátní péči například mentálně hendikepovaný žák, potřebuje ji také mimořádně nadaný žák.
Pokud se mu této péče nedostane, může to vést k těmto problémům
– nadané dítě může vyrušovat při výuce
– může zesměšňovat pedagoga, který podle jeho vnímání nemá dostatečné kompetenci
– může mít problémové chování
– může šikanovat ostatní „hloupé“ děti
– může se naopak stát předmětem šikany od dětí, které vnímají jeho odlišnost
Nadané děti ovšem potřebují také vhodný přístup ze strany rodičů. Zcela jistě dítě nepotřebuje, aby bylo protěžováno. Nadané dítě může mít pocit výjimečnosti a toto rozhodně není vhodné povzbuzovat. Dítě by mělo být vedeno tak, že inteligence vyžaduje také zodpovědný přístup k životu.
Mnoho nadaných dětí mělo časem problémy s výukou pro neschopnost učit se. Na druhou stranu může být pravý opak, může mít pochybnosti o sobě samém, protože je příliš velký perfekcionista.