Vzdělávání a výchova nadaných žáků

Současné školství se zabývá vášnivými diskuzemi na téma inkluze. Většina lidí si inkluzi spojuje především s integrací dětí buď se zdravotním hendikepem, nebo dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, ale ve skutečnosti se týká i mimořádně nadaných žáků.

Mimořádně nadaní žáci se přitom nemusí nutně jevit jako mimořádně nadané. Mohou totiž trpět některými specifickými poruchami učení, poruchami pozornosti ADD, poruchami pozornosti v kombinaci s hyperaktivitou ADHD, poruchami autistického spektra – například velmi nadané děti často trpí Aspergerovým syndromem.

Pokud jako rodiče máte objektivní pocit, že Vaše dítě je výjimečné, určitě se obraťte na pedagogicko-psychologickou poradnu, kde provedou odbornou diagnostiku. Testování může probíhat také na Mense.
 

Hypotetické problémy při výuce

Mensa spolupracuje se školami a pomáhá spoluvytvářet spolu s pedagogicko-psychologickými poradnami individuální vzdělávací plány, zakládá Kluby nadaných dětí, organizuje různé aktivity a podobně.
To vše se může jevit jako elitářství, ale rozhodně tomu tak není. Tak jako potřebuje adekvátní péči například mentálně hendikepovaný žák, potřebuje ji také mimořádně nadaný žák.
 
Pokud se mu této péče nedostane, může to vést k těmto problémům

– nadané dítě může vyrušovat při výuce
– může zesměšňovat pedagoga, který podle jeho vnímání nemá dostatečné kompetenci
– může mít problémové chování
– může šikanovat ostatní „hloupé“ děti
– může se naopak stát předmětem šikany od dětí, které vnímají jeho odlišnost
 
Nadané děti ovšem potřebují také vhodný přístup ze strany rodičů. Zcela jistě dítě nepotřebuje, aby bylo protěžováno. Nadané dítě může mít pocit výjimečnosti a toto rozhodně není vhodné povzbuzovat. Dítě by mělo být vedeno tak, že inteligence vyžaduje také zodpovědný přístup k životu.

Mnoho nadaných dětí mělo časem problémy s výukou pro neschopnost učit se. Na druhou stranu může být pravý opak, může mít pochybnosti o sobě samém, protože je příliš velký perfekcionista.

Předškolní pedagogika

Vypadá to, že ve školce si děti jen tak hrají. Ale není to tak. I když to vypadá jako hra, děti jsou ve školkách intenzivně vychovávány i vzdělávány. Ostatně i nárok na pedagogy v mateřských školách jsou rok od roku vyšší. Předškolní pedagogika je pro rozvoj člověka velmi důležitá až zásadní. Je otázkou, zda si rodiče uvědomují, co všechno si dítě tou zdánlivou hrou vlastně osvojuje.
 

V mateřské škole probíhá

  1. výtvarná výchova
  2. hudební výchova
  3. tělesná výchova
  4. literární výchova
  5. jazyková výchova (dítě začíná se základy angličtiny obvykle už v mateřské škole)
  6. dramatická výchova
  7. estetická výchova
  8. etická výchova
  9. rozvoj logického myšlení formou her
  10. podpora sebe obslužných činností
  11. rozvoj slovní zásoby
  12. rozvoj sociálních kompetencí prostřednictvím kolektivu

 
Učitelky v mateřských školách si velmi pečlivě připravují výuku. V mateřské škole sice neprobíhá tradiční klasifikace, nicméně učitelky o každém dítěti vedou přesné záznamy.

Tyto záznamy jsou důležité pro další odborníky, například pro pedagogy při zápisu do základní školy, pro pedagogicko-psychologické poradny (například kvůli odkladu školní docházky), pro pediatry, dětské psychology, logopedy a podobně. Je-li učitel požádán o zprávu, vychází z těchto záznamů, nikoli ze svého subjektivního pocitu
 
Jedná se mimo jiné o záznamy v oblasti

  1. jemné motoriky
  2. hrubé motoriky
  3. grafomotoriky
  4. úrovně řeči
  5. úrovně sebe obslužných činností
  6. sociální zralosti
  7. úrovně navazování kontaktů

 
Učitelky vnímají normu a širší normu v mnoha oblastech a jsou to nezřídka právě ony, které si všimnou nějaké nesrovnalosti ve vývoji, díky které je dítě svěřeno do péče dalších odborníků.
 
Je tedy zjevné, že mateřská škola je pro dítě důležitější, než se na první pohled zdá. Je tedy nepochybně důležité, aby si rodiče dobře vybrali tu správnou mateřskou školu. Rovněž by bylo vhodné, aby i předškolní pedagogové měli lepší podmínky pro svou práci hlavně v oblasti dostatečného personálního zajištění. To je ovšem velmi častým kamenem bolesti. Učitelek je málo, dětí mnoho a tudíž dochází k profesnímu vyčerpání.

Proč studovat vysokou školu v zahraničí

Pokud vás letos čeká maturitní zkouška nebo jste jen při výběru vysoké školy šlápli vedle a rozhodujete se, jakou školu zvolíte, zvažte studium v zahraničí. To má totiž mnoho výhod, které se vám v budoucnu určitě vyplatí. Získáte cenné zkušenosti a skvělé zážitky, na které budete dlouho vzpomínat. Ptáte se, jaké jsou výhody studia v zahraničí?

·        Mezinárodně uznávaný titul

Na rozdíl od českých univerzit mají zahraniční vysoké školy vybudované jméno po celém světě. Pokud na zahraničních univerzitách vystudujete, nebudete mít ve světě následně problém s uznáním svého titulu. Takový titul vám naopak mnoho dveří otevře.

·        Perfektní angličtina

Vzhledem k tomu, že budete angličtinu používat každý den, velmi rychle si ji osvojíte téměř na úrovni rodilého mluvčího. Začátky budou pravděpodobně nesmírně těžké, nicméně je to zaručeně nejúčinnější způsob jak se naučit cizí jazyk.

·        Jedinečnost nabízených oborů

Jste rádi originální a ve spoustě věcí se raději odlišujete, než abyste následovali většinu? Právě pro vás je studium v zahraničí příznivější. Nabízí totiž řadu neobvyklých oborů, na které byste v České republice jen ztěžka narazili. Obory jsou často velmi specifikované a zaměřené na konkrétní věc. Studovat můžete Event management, Fashion Design a spoustu dalších zajímavých, mnohdy netradičních oborů.

·        Jistota, že naleznete práci

Podle statistik si 95 % absolventů britských škol najde do půl roku od ukončení studia odpovídající práci v oboru, který vystudovali. Buďme upřímní, to se u absolventů v České republice až do takové míry říci nedá. Zaměstnavatele vás po vystudování zahraniční školy budou vítat s otevřenou náručí. Studium v zahraničí je skvělým startem vybudování kariéry v zahraničí. Pokud vystudujete vysokou školu v ČR, prosadit se v zahraničí vás bude stát mnohem více úsilí.

Výhod má studium v zahraničí samozřejmě více. Poznáte nové lidi, novou kulturu, naučíte se samostatnosti a získáte mnoho cenných zkušeností. Pokud vás výhody zaujaly, obraťte se na agentury, které vám v mnoha věcech poradí a pomohou s případným výběrem školy a plánováním.

Vzdělání základ rozvoje

Člověk jako vrcholný výtvor přírody. Co ho ale činný výjimečným? Není to enormní síla nebo velikost, ale mozek. Ten nám dává možnost myslet. Přemýšlet nad věcmi z více stran a také si uvědomovat sama sebe. To může být někdy výhodou a jindy zase přítěží, které nás může dohnat až na pokraj zoufalství.
asijský chlapec
Důležité je tedy mozek efektivně využívat. Toho lze docílit nejrůznějšími způsoby, ale tím nejzásadnějším a pro rozvoj potenciálu nejdůležitější tedy vzdělání. Bez toho se již nikdo neobejde. Vzdělání se stalo základním statutem pro inteligenci. Toto tvrzení platilo spíše v minulosti, dnes je již vzdělání standardem pro akceptaci ve společnosti. Většina lidí je odmítaná pro svou nevzdělanost a pouze opravdu výjimeční lidé se dokáží prosadit i bez klasického vzdělání.
Každý si tím procesem projde. Základní škola, kdy získáme gramotnost a nezbytné znalosti pro zvládnutí života. Bohužel většinu žáků škola nebaví. Může to být způsobeno několika faktory, které na děti působí. Jedná se asi zejména o neschopnost vyučující nadchnout děti pro danou věc. To může být nedostatkem přesvědčení samotných učitelů, ale také náročnost dnešních dětí.
Následně pokračujeme na střední školu. Dříve byla považována za jakousi nadstavbu, ale dnes se již jedná o klasický krok. Kdy většina osob ve společnosti má buď maturitu nebo výuční list. Maturita byla vždy brána jako seriózní věc, kterou si zasloužili jen ti lepší. Dnes jde téměř o automatiku, že většina studentů závěrečnou zkoušku složí. Pokud by totiž mnoho studentů neuspělo, mohlo by dojít k poklesu reputace daného vzdělávacího zařízení.
dívky u omalovánek
Třetím stupněm je pak vysoká škola, která je už opravdu dobrovolná a přístupná lidem toužícím po informacích. Není samozřejmé zde nastoupit a již poněkud obtížnější ji dokončit. Bohužel se však vysoké školy staly terčem opisování. Opisují se nejen průběžné testy, ale také semestrální práce. A co je nejhorší k opisu dochází také u závěrečných prací, kde by mělo docházet k vyvrcholení nabytých znalostí studenta.

Výlet do Štramberku si užije skutečně každý

Ve chvíli, kdy se školní rok přehoupne do své druhé poloviny, začíná většinou každý učitel přemýšlet o jedné zapeklité věci – kam na školní výlet.

–         Zejména třídní učtielé vyšších ročníků to mají opravdu mnohdy složité.

–         Jak zabavit dvacet (i více) dětí kolem třinácti nebo čtrnácti let?

Musíte v nich probudit právě to dítě, které stále ještě mají pod tou slupkou hrané dospělosti.

§  Anebo nijak – nechte je na starost někomu jinému, kdo tuto práci vezme ochotně a rád za vás.

§  A vy se konečně nebudete muset o nic starat a užijete si výlet společně s dětmi. A věřte, že na zlobení rozhodně nezbude ani chvilka.
hrnčířský kruh

Program je natolik pestrý, že si v něm stoprocentně vybere každý.

–         Máte ve třídě nějaké milovníky zvířat?

§  Po programu, který si pro vás připravil chovatel a cestovatel Marek Jeřábek, už nad touto otázkou nebudete muset přemýšlet.

Děti si budou moci zblízka prohlédnout například dravou želvu kajmanku nebo roztomilé opičky. Ti odvážnější si mohou podržet obří tarantuli nebo hada.
závody čtyřkolek

Den pro hrnčíře i závodníky

Už jste také ochutnali specialitu, která se vyrábí ve Štramberku? Slavné uši tu budete moci nejen ochutnat, ale i sami upéct. A samozřejmě se dozvíte i legendu, která této pochoutce dala vzniknout.

§  Na věži, která nese zajímavý název Štramberská Trúba, budou děti hledat trestance Pepu, který tu už dlouhá léta úpí v hladomorně a zpytuje své vědomí.
zelená mořská želva

Děti tu ani nepoznají, že se během prohlídky odehraje hodina zeměpisu. Pro ty šikovné je připravený hrnčířský kruh. Většinou je tu velká tlačenice, ale nemusíte se bát. Dostane se na každého. A na závěr to chce onu pověstnou třešničku.

–         Tou je jízda na terénních čtyřkolkách.

–         Po přípravě, která pochopitelně probíhá pod odborným dozorem, si každý závodník vyzkouší své řidičské umění na dráze.

JEŠTĚ MÁTE OBAVU, JAKÝ VÝLET DĚTEM TENTOKRÁT VYMYSLÍTE?

 

 


Salesiánská pedagogika

Vzdělávání zahrnuje jednak fázi učení a jednak fázi výchovnou. Jedno od druhého je zkrátka neoddělitelné. Mnozí rodiče považují za alfu a omegu školu a dobré výsledky v ní, ovšem je třeba si uvědomit, že ivolný čas dětí je velmi důležitý a jeho organizace má zcela zásadní význam.

Proto jedna z oblastí, která se v pedagogice vyvíjí, je nepochybně pedagogika volného času. Ve spojitosti s pedagogikou volného času nelze nevzpomenout tzv. salesiánskou pedagogiku.

Možná se někteří z Vás setkali se salesiánskými domy dětmi a mládeže. Jedná se DDM, které vedou bratři salesiáni či salesiánky a které jsou určeny v podstatě všem dětem. Nabídka je velmi podobná těm běžným Domům dětí a mládeže.
 
Salesiánské domy dětí a mládeže nabízí:

  • volnou oratoř, která představuje alternativu bez prahového zařízení
  • množství kroužků (tvořivé, dramatické, hudební, praktické, sportovní, vzdělávání).
  • tematické dílny a workshopy
  • výlety
  • tábory (příměstské i tradiční)

 
 

V čem se vlastně liší?

  • Cena aktivit je na rozdíl od standardních DDM velmi nízká, spíše jen symbolická
  • Zřizovatelem těchto domů nejsou města či obce, ale katolická církev, konkrétně salesiánské kongregace, i když obce na činnost těchto zařízení přispívají podobně jako na běžná DDM, s těmi salesiánské DDM spolupracují
  • Mezi pedagogy volného času najdete mnoho sester salesiánek a duchovní atmosféra zařízení je zjevná, nicméně je respektován názor každého jednotlivce a náboženská agitace je výslovně zakázána, pokud o ni není přímo zájem (například je nabízena výuka náboženství pro děti)
  • Navštěvovat zařízení může kdokoli, ale primárně je cílová skupina především děti ze sociálně slabších rodinami
  • Atmosféra je velmi přátelská, v zařízení pracuje řada dobrovolníků, je například nabízeno i doučování dětí

 
Salesiánská pedagogika je velmi respektovaný pedagogický systém. Za její vznik vděčíme knězi a vychovateli Janu Boscovi z Turína, který žil v 19. století a který celý svůj život věnoval dětem na pokraji společnosti.

Proč máme takový strach z ortodoncie

Nebudeme si nic namlouvat, zubař je jedno z nejnevděčnějších povolání. Nikdo k němu nechodí dobrovolně, část dokonce až v době, kdy už nemají jinou možnost. Díky tomu však doktor obvykle léčí zanedbané zuby s nemocemi, které by při pravidelných kontrolních návštěvách bylo snadné zachytit již v zárodku.
zubařské křeslo
 
Toto ale přispívá k pověsti zubních lékařů, neboť úkony u nemocí či poškození v pozdním stádiu bývají často bolestivé, a přestože vám doktor může dát lokální anestetika, která poškozenou část po dobu úkonu znecitliví, stejně se nejedná o nic příjemného.
 
Avšak i běžné úkony mohou být velmi bolestivé. Vrtání zanedbaného zubu či dokonce jeho trhání nepatří zrovna k oblíbeným. Není snad nikdo, komu by nenaskakovala husí kůže při typickém zvuku zubařské vrtačky.
 
Ovšem je nezpochybnitelným faktem, že ortodoncie může někdy dokonce i zachránit život. Jako příklad můžeme uvést zánět dásně či pod zubem. Bez pomoci zubaře by mohl mít tragické následky. Nemluvě o estetické stránce věci – koho by lákal pohled na zčernalé zuby, někdy dokonce chybící?
 
Zdá se tedy, že pravidelné chození k zubaři má samé výhody. Proč to tedy neděláme? Jedním z faktů je, že velká část lidí prakticky strká hlavu do písku. Když mě nic nebolí, mám zuby v pořádku a doktora tedy nepotřebuji.
 
To však není zrovna nejlepší nápad, a tento přístup paradoxně přispívá k nedobré pověsti zubařů. Pokud totiž preventivní péči zanedbáme, léčba je pak mnohem bolestivější a náročnější. Navíc častokrát není vše vyřešeno při jedné návštěvě, nýbrž se musí s nemocnou čelistí chodit vícekrát.
muž čistící si zuby
 
Není proto divu, že už samotná představa zubařského křesla v nás vzbuzuje úzkost. Pokud navíc máme špatný zážitek v dětství, například náročnější zákrok, strach se jen násobí. I to je důvodem proč se dětem častěji trhají zuby (alespoň ty první) než dospělým.
 
K tomu je nutné připočíst pravidelnou zubní prohlídku, kterou podstupujeme každého půl roku na základní škole. Mnoho z nás na ni nemá zrovna nejlepší vzpomínky, a není divu. Pokud máte už tak strach, přítomnost spolužáků vám rozhodně nepomůže.
 
Jaké je tedy nejlepší řešení? Svůj strach překonat a chodit jednou či dvakrát ročně na pravidelné prohlídky. Věřte, že se to nakonec vyplatí.